V letošním roce 30.května v 10.30 hod. v křečovickém kostele si připomeneme výročí úmrtí Josefa Suka. Následující črtu s názvem „Trpká číše" napsal spisovatel Karel Čapek a byla otištěna v Lidových novinách v květnu 1935.
Novotný Pavel
Už nezvedne ke rtům sklenku rudého vína mistr Suk, pan profesor Suk, Pepíček Suk, jak mu říkali jeho přátelé.Už nebude rozdávat na rozloučenou své mokré, dobrácké hubičky, kterými v životě nešetřil. Co těch políbení rozdal, co těch sklenek vypil, co přátelských večerů prožil, co kdekomu řekl dětsky dobrých slov, ten něžný kamarád a nádherný muzikant! Ať jiní posoudí jeho dílo; ale jedno svědectví podá o něm každý, kdo měl čest a radost ho poznat; byla to duše umělce do posledního nervu a poslední žilky. Jak dovedl naslouchat hudbě, jak miloval hudbu, jak miloval lidi, jakou prostou a dobrou písničku bzučel celým svým životem! Byl to muzikant, i když nehrál a neskládal; bylo v něm a sním a kolem něho boží požehnání hudby, dobrota a citlivost, naivní pohoda i bolest usmířená, láska i důvěřování, radost i nadšení. Být s ním, to bylo jako být na venkově, kde voní seno a září bezpočtu hvězd. V hospodě hrají šumaří a na hřbitově cinká umíráček nad smrtí nejdražšího; a mistr Suk, pan profesor Suk, Pepíček Suk ve své duši hraje k tanci a zvoní umíráčkem a hvízdá na píšťalku pasáčkovu. Hospodo, ještě poslední sklenku toho rudého na oslavu světa, lásky, hudby a přátelství; kdo miluje, nebude se bát smrti.
Karel Čapek