Od časného jara do podzimu poskytuje příroda v naší krásné české zemi dostatek příležitosti, aby včely mohly do úlů donést med nenahraditelné kvality. Med, který je pestrý stejně jako druhová pestrost místní květeny, med, který obsahuje všechna přírodní specifika mikroregionů. Konzumace medu od místních včel může výrazně napomoci lepšímu přizpůsobení místních obyvatel k životnímu prostředí v němž žijí.
Pravý včelí med, člověkem nijak neupravovaný, za několik týdnů po vytočení z plástů ztuhne. Je to dokonce i vědecky uznávaný důkaz pravosti a neporušenosti medu. Někteří lidé z neznalosti odsuzují ztuhlý med jako zcukernatělý. To navozuje představu, že med byl včelařem falšován a vyroben pomocí včel z cukru. Mnozí konzumenti z neznalosti stále vyžadují med tekutý. Jenže přirozenou vlastností pravého květového medu je krystalizace ve hmotě, tedy ztuhnutí. I bez hlubších znalostí o složení medu se o tom každý, kdo včelaří, může přesvědčit. Je pravda, že některé druhy medů zůstávají tekuté i několik měsíců nebo roků. Například akátový med nebo některé druhy medů medovicových (laicky řečeno lesních). Jenže akátový med se v klimatu přírody naší obce nevyskytuje. Snad jen v nevýznamném množství, jako voňavá příměs do medů smíšených. Dostatečné množství medovicového medu včely do úlů přinesou jen v letech příznivých. Tehdy, je-li počátek léta dostatečně teplý a vlhký. Pokud je průběh počátku léta deštivý nebo chladný, medovice je nedostatek a včely nemají možnost donést tolik žádaný lesní med do úlů. Lesní med je voňavý a chutný. Vzácnější, a proto dražší.
Ztekucení medu se dá dosáhnout opatrným zahřáním sklenice medu. Nejlépe je postavit sklenici s medem do hrnce s vodou a udržovat teplotu vody kolem 40 stupňů po celou dobu, než se ztuhlý med rozpustí. Dlouhodobé působení vyšší teploty však ničí cenné látky a enzymy v medu. To by medu ublížilo a vznikl by z něj pouze drahý tekutý cukr. Ani mikrovlnka nezabrání zničení cenných látek medu.
František Vondra