Kácení a ořezávání dřevin
[Křečovické listy 9/2005]

Informace – Eva Dolečková, tisková mluvčí České inspekce životního prostředí

Ořezávání a kácení dřevin, které rostou mimo les – nezbytné je povolení příslušného obecního úřadu

V naší vesnici začali kácet stromy na návsi. Dá se tomu nějak zabránit? Dotazy, případně stížnosti, podobného typu jsou stále častější a je to dobře. Lidé se probouzejí z lhostejnosti a začínají si uvědomovat, že něco zmohou. Dřevina přestává být jen „nějakým stromem“, případně pouhým estetickým doplňkem, ale je vnímána jako součást životního prostředí, které chráníme, a tedy musíme chránit i onu dřevinu. Už méně je v obecném povědomí zakotveno, jak to účinně dělat.

Všechny dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněny zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny před poškozováním a ničením. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení příslušného obecního úřadu, na území národních parků pak Správy NP. Povolení ke kácení lze vydat jen za závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny. Důvodem k povolení kácení není ani zastínění objektu ani to, že ze stromu padá listí a zanáší okapy. Vzor žádosti o povolení kácení dřevin obdržíte na obecním úřadě. Zákon chrání dřevinu nejen před pokácením, ale i před poškozením. Tak zvaný „ořez“ koruny stromu nelze zákonem ani vyhláškou povolit. Zásahy do habitu stromu musí být pečlivě zváženy a minimalizovány. Je-li takový zásah shledán orgánem ochrany přírody jako poškození stromu, bude tomu, kdo se přestupku dopustil, uložena pokuta do 10 000,- Kč, poškodí-li skupinu dřevin pak do 50 000,- Kč. Právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti přitom hrozí pokuta až 500 000,- Kč. Hranice pokut je stejná jako pro případy nepovoleného kácení. Rozhodne-li se občan zbavit dřeviny rostoucí na jeho vlastním pozemku, měl by vědět, za jakých podmínek je to možné. Bez povolení může kácet strom, který ve výšce 130 cm má obvod kmenu do 80 cm, nebo vyklučit křoviny v souvislém porostu do plochy 40 m2. Neplatí to ovšem pro právnické osoby – právnická osoba musí žádat o povolení k pokácení dřeviny jakékoliv velikosti, stejně jako ke mýcení keřových porostů bez ohledu na velikost ploch, kterou zaujímají. Bez povolení může občan kácet i v případě krajní nouze, například hrozí-li bez jakýchkoli pochybností bezprostředně škoda na životě či na zdraví nebo majetková škoda značného rozsahu. V takovém případě ovšem musí zásah do 15 dnů oznámit písemně orgánu ochrany přírody, tedy obecnímu úřadu. Povolení není třeba ani ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, tj. za účelem obnovy porostů nebo při jejich výchovné probírce, z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů. Záměr kácet z těchto důvodů musí být oznámen obecnímu úřadu nejméně 15 dnů předem s tím, že toto oznámení musí mít stejné náležitosti jako žádost o povolení ke kácení. Obecní úřad může takové kácení pozastavit, omezit, zakázat, pokud by odporovalo požadavkům na ochranu dřevin. Ve všech ostatních případech je nutno mít rozhodnutí obecního úřadu a v žádném případě nestačí ústní a dokonce ani písemný souhlas starosty. Je rovněž třeba vědět, že obecní úřad může vydat rozhodnutí o povolení kácení jen na žádost vlastníka pozemku nebo zájemce se souhlasem vlastníka, nikoli z vlastní iniciativy.

Česká inspekce životního prostředí by mohla sepsat celou sérii příběhu ze života. Figuroval by v nich občan, který „nevěděl a neznal“ a ten strom mu přece stínil okna či listí padalo do okapu! Mohli bychom dát k dobru i činy radních a úředníků, kteří se s obtížnými stromy nemazlí. Například tedy najali firmu, aby vykácela hájek a mohlo být vystavěno víceúčelové obchodní centrum. Firma samozřejmě tvrdí, že si žádným zákonem stanovených podmínek pro ochranu přírody vůbec nebyla vědoma, nikdo ji neinformoval. Nebývá nic platné, pokuty jsou v takových případech stejné. Zničeným dřevinám už ovšem nikdo život nevrátí.

Argument skalních zastánců vlastnických práv, že strom stál na „jejich“ pozemku, patří tedy jim a mohou si s ním dělat co chtějí, v tomto případě neobstojí. Železných a betonových staveb je kolem nás stále víc a zeleň naopak výrazně mizí. Dřeviny jsou lehkomyslně vnímány jako suroviny, přehlíží se jejich význam specifického prvku života na planetě Zemi i jejich estetický význam ve stále více odlidšťovaném prostředí.

Naštěstí přibývá občanů, kteří si takový přístup uvědomují a nechtějí se s ním smířit. Proto si stěžují, dávají podněty, protestují. Je to zapotřebí, protože obcí je hodně, žádný kontrolní orgán nemůže sám dohlédnout do všech. Je odkázán na pomoc a spolupráci občanů, kterým na jejich životním prostředí záleží. A záleží také na uvážlivosti zastupitelů a úředníků, na jejich nekompromisní obhajobě zákona.

Z časopisu „Veřejná správa“ opsal Vondra F. – starosta. Přimlouvá se za každý vzrostlý strom. Nechme je žít! Bohatě se nám odmění!