Dárky přece naděluje… (vánoční rozjímání)
[Křečovické listy 12/2006]

Mají děti u nás zmatek v tom, kdo jim naděluje pod stromeček dárky? Nebo mají jasno? Doba, když naděloval Děda Mráz je pryč.

V nedávné době jsem četl výsledky průzkumu mezi dětmi, jak si představují osobu, která jim přináší dárky. Výsledkem byl zvláštní hybrid, Ježíšek v červeném oblečení a s dlouhými vousy.

Velký vliv na dětském zmatku v podobě "nadělovatele" vánočních dárků mají supermarkety, ve kterých se dětem do té doby neviditelný Ježíšek poněkud zhmotnil.

Když se mluví o malém batoleti v kolébce, je to zamlžená postavička. Nikdo si neumí technicky představit, jak takové miminko naděluje dárky. Pro děti je pak samozřejmě příjemnější sáhnout si na živého Santa Clause, který je dokonce v rámci reklamních kampaní obdarovává bonbóny, nebo malými reklamními dárečky.

Vánoce jsou skutečně čím dál více spojovány spíše s nadělováním dárků než s duchovní tématikou.

Asi před dvanácti lety vznikla tradice Ježíškovy pošty. Od pátého prosince až do samotných Vánoc máme možnost dostat pohled nebo dopis přímo od Ježíška. Rodiče v obálce, do níž jsou vložena přání jejich ratolestí, pošlou novou obálku nebo pohled s nalepenou známkou a s adresou svých dětí. Ježíšek to orazítkuje a pošle zásilku Ježíškovou poštou dětem domů. Adresa je jednoduchá - Ježíšek, 362 62 Boží Dar.

Tato nová "tradice" je důkazem, že Ježíškovo nadělování není na ústupu a že americký Santa Claus - vousatý "komediant" v barvách fotbalové Slávie má zdatného soupeře. A Ježíšek? Ten prostě k Čechům odjakživa patřil a žádná jiná postavička ho odtud nemůže vytěsnit. Neberme dětem pocit tajemna a radost z překvapení. Je pravda, že česká rodina se snaží být pohromadě alespoň o Vánocích. Na rozdíl od jiných zemí jsou u nás Vánoce stále rodinnými svátky. Hodně dárků od Ježíška.

Novotný Pavel