Začalo to naprosto nenápadně, o to s větším překvapením. Jednoho červnového dne (hned z kraje měsíce) roku 2005 přišel do klubu Milda Krejčí, jn. a pravil: "Mám autobus. Pojedeme na výlet. A volný je na sobotu 18. tm." Všichni co jsme v té chvíli byli přítomni, jsme vytřeštili oči, otevřeli ústa… a oněměli. Ale jen malou chvíli. Pak jsme se jeden přes druhého do něho pustili: "To je sice hezké, ale kdo pojede? Strážováků je nás míň než míst v autobuse a to ještě není jisté, zda by všichni chtěli jet!" "O to se nestarejte, já lidi seženu," ujistil nás rezolutně Milda. A taky ano.
18. června v 8 hodin ráno přijel do Strážovic autobus. Zcela se naplnil a po zaznění slavností fanfáry v podání p. Špačka se rozjel vstříc očekávaným zážitkům. A ty stály za to. Hned při první zastávce v Chýnovských jeskyních u Tábora. Když přišla řeč na to, že se nacházejí v podzemí a vede k nim téměř 150 různě vysokých a různě širokých schodů, došlo mnohým, že totéž budou muset absolvovat i zpět. Jejich rezolutní "Ne, tam mě nikdo nedostane", se neslo do širokého kraje. Ti statečnější a poslušnější, kteří si prohlídkovou trasu prošli, byli obohaceni o tolik zážitků, že o nich vyprávěli ještě za půl roku.
Další přestávkou na trase, tou z celého výletu nejpříjemnější, byl oběd v motorestu "Lada" v Soběslavi.
Odpoledne ve 14.30 jsme pak absolvovali prohlídku líbezného zámečku Červená Lhota. Po prohlídce a hodinové přestávce věnované většinou účastníků občerstvení a pitnému režimu (10° Regent) jsme se vydali na cestu zpět. Již v autobusu jsme se všichni shodli na tom, jak se výlet vydařil a že i počasí nám bylo nakloněné a že by stálo za to si podobnou akci zopakovat.
Během dalšího průběhu léta pak došlo na akce další.
Na červenec Milda Krejčí naplánoval a také uskutečnil DĚTSKÝ DEN u něho na dvoře. Děti zápolily v několika soutěžích. Ve stejných disciplínách "řádily" i přítomné ženy napříč všemi věkovými kategoriemi. Mužové se starali pak o občerstvení a organizaci. Teklo pití všeho druhu a rožnil se vepř. A to všechno museli mužové absolvovat v nočních košilích, neb to bylo podmínky jejich možné účasti. Utěšené odpoledne ukončil slabý déšť a společná, spontánně vyvolaná, koupel v dětském 200 litrovém bazénku.
Pak následovala sobotní brigáda na posečení trávy kolem bývalého hostince, která pokračovala další sobotu hrabáním posekané trávy, při které se jen tak mimochodem peklo další selátko.
Bývalá klubovna hasičů alias krám s hospodou dostala na venkovní kabát nový vývěsní štít. KLUSTRDUCH aneb KLUb STRážovických DŮCHodců. A nejen venek se změnil, ale i uvnitř to nebylo k poznání. Z obyčejné venkovské krčmy se najednou stala galerie výtvarného umění. Každé volné místo na stěně bylo obsazeno spíše méně než více podařeným obrazem opatřeným vše říkající jmenovkou. Galerie získala i zakládací listinu. Na paměť své předchůdkyně pak dostala staronové jméno "Vačkářova galerie" podle malíře zakládacího obrazu "Zátiší s melounem". Vývěsní štít posléze přibyl i na fasádě klubu.
Dalším ze skvostných nápadů Mildy Krejčího bylo zorganizování společného posezení Strážováků a jejich hostů. Jako datum konání bylo vybráno 10. září. Setkání dostalo oficiální název "VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ".
Tady malé zastavení k vysvětlení názvu akce:
Na návrh správce klubu p. Blažka, vydala "Osvícená obec Strážovice" pro své občany i příznivce tzv. DOMOVSKÝ PRŮKAZ PŘÍSLUŠNOSTI K OBCI; no a v rámci posezení byly pak průkazy opatřené jménem majitele, otiskem jeho palce levé ruky a zatavené do plastikové folie předávány.
Z programu VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ vyjímáme:
bod 2. Vítání občánků
bod 3. Jmenování konšelské rady
bod 5. Všeobecná, volná rozprava podmalovaná vůní rožněného vepře
ŽIVÁ HUDBA k tanci i poslechu.
Milda Krejčí zajistil pro případ nepříznivého počasí velký vojenský stan. K tanci a poslechu přijela hrát "Maršovanka". Křečovický starosta p. Vondra laskavě zapůjčil parket, stoly a lavice pro venkovní posezení. Zástupci zúčastněných rodin a klanů přinesli zcela dobrovolně drobné občerstvení (než se to prase upeče, aby bylo do čeho kousnout). Jak z programu vyplývá, byla jmenována konšelská rada a to podle hesla "čím víc funkcí, tím méně závisti". Do čela rady byl jmenován KANCLÉŘ NA VĚČNÉ ČASY A NA FURT, odpovědný za všechny a všechno, Milda Krejčí. Jako správný vladař obdržel jmenovací dekret a odznaky své moci: plášť, korunu (na hlavu), žezlo a jen místo říšského jablka sympatičtější půllitr. Ostatní konšelé pak přijali z jeho rukou své jmenovací dekrety. Od onoho památného dne má Osvícená obec Strážovic například svého:
Posezení se náramně vydařilo. Čuník byl sněden, hudba se zaplatila a konšelé si považovali svých jmenování.
Poslední velkou akcí pak byla "Velká obecní zabíjačka" pro všechny ženy, které projevily zájem a přišly. Je už téměř obehraným faktem, že za ní nestál nikdo jiný než náš kancléř Milda Krejčí. Ostatně, vždyť je to řezník. Pozval si další řezníky - kamarády - a spolu čuníka natrvalo uspali a posléze naporcovali. Co bylo třeba, to uvařili a s přítomnými ženami pak vytvářeli jitrnice, jelítka a tlačenky všech barev.
Opět tedy další vydařená akce v onom (možno směle říci) památném roce 2005, ve kterém se Strážovice probudily k novému životu.
Blažek Jiří