Pro naše předky bylo jaro začátkem hospodářského roku. Opět se "rodí" slunce a v křesťanské tradici vstává z mrtvých spasitel Ježíš. Jaro je prostě znovuzrození.
Velikonoční vajíčka, zajíček, beránek, kříž nebo svíce jsou symboly, které k velikonoční tradici nerozlučně patří. Jaký to vše má ale význam? Proč tyto symboly používáme, co pro nás znamenají nebo mohou znamenat? Jak blízko mají ke křesťanství?
Vajíčko
Je mnoho výkladů, proč je vajíčko spojováno s Velikonocemi, rozhodně to má svou dávnou tradici. Tvar vejce nemá nikde začátek ani konce, každé místo může být nahoře i dole. Vejce symbolizuje zárodečný chaos, ze kterého vzniká narození. Tento význam najdeme už v řecké mytologii. Vejce nacházíme už před křesťanstvím při pohanských oslavách jara. V předkřesťanských dobách bylo dokonce dáváno do hrobu k mrtvému, jako symbol života a vzkříšení. Vejce zřetelně symbolizuje se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.
Konzumovat vajíčko v době svátků souviselo pravděpodobně i s velkým postem, který Velikonocům předchází, ani vejce se jíst nesměla. Období půstu provázelo mnoho pověr. Například aby se člověk vyhnul neštěstí nesměl přinést vejce domů po západu slunce.
Pomlázka
K lidové tradici a k projevům proudícího života patří velikonoční koleda - pomlázka. Součástí koledy je obcházení domů, veršovaná přání, polívání vodou a hlavně šlehání zelenými pruty (pomlázkami), které údajně přináší "pomlazení". Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit - dárky a vejci. Jako dárek má být vajíčko plné a omalované. Vejce malována buď jednobarevně nebo pomocí zdobných technik a vzorů, které se liší krajovými zvyky i dobou.
Malovaná vajíčka se postupně stávala okrasným předmětem a sběratelstvím. Pro účel sběratelství a prodeje se původně plná vajíčka z praktických důvodů začala vyfukovat a v této formě je většina lidí chápe jako tradiční - tedy jako kraslice.
Zajíček
Zajíček Jiným z rozšířených symbolů Velikonoc je zajíček. Zajíc má své místo v mnoha náboženstvích a mytologiích. V řecké, egyptské a čínské symbolizuje například štěstí, plynoucí čas, krátkost života a u Aztéků dokonce symbolizoval i stvořitele.
Obecně se k němu křesťanství staví s odstupem kvůli jeho užívání jako symbol smyslnosti. Zajíc proto býval občas znázorňován v bílé barvě u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením, které o sobě dává nejvíce vědět právě na jaře. V Bibli je zajíc označován jako "stvoření maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce" a symbolizuje zde chudé, skromné a pokorné.
Podobu zajíce na sebe prý kdysi braly čarodějnice, aby se ukryly. Lidé věřili, že jim čarodějnice v podobě zajíce přinášejí ochranu, a proto je uctívali. Zajímavé je, že v Irsku se zajíci nejedí vůbec, protože Irové říkají, že je to stejné, jako by jedli svou babičku. Proč? No přece proto, že naše babičky i prababičky "čarovaly" všechny!
Příjemné prožití velikonočních svátků přeje
Pavel Novotný