Sloupek z fary – Plnit apoštolské poslání
[Křečovické listy 22/2008]

Ježíš se díval na zástupy a bylo mu jich líto, protože „byli jako ovce bez pastýře“ . Lidé kolem nás přestali věřit v Boha, ztratili kulturu života, ztrácejí svoji lidskou důstojnost. Nastoupila kultura smrti, jak ji nazval papež Jan Pavel II. ve svých dokumentech.

A tak jako kdysi přišel Ježíš pomoci nemocné společnosti, tak přichází i dnes. I dnes posílá své apoštoly, lidi, do světa, aby léčili lidská srdce. Aby uzdravovali každou nemoc, aby léčili slovem Božím a uzdravovali mocí Kristovou. Kdyby nás poslouchal nevěřící člověk, tak by se asi podivil a namítl by: „Nemocné snad léčí lékaři a ne faráři či církev.“ Do jisté míry bychom s tím mohli souhlasit. Lékaři mohou vyléčit tělesné nemoci, psychiatři duševní, ale žádný psychiatr nemůžu vyléčit kořeny zla – lidský hřích. Moderní doba, psychologové, psychiatři se o to pokouší, ale musejí kapitulovat. Pokud někdo trpí morální nemocí, a tou je hřích, pak může dosáhnout uzdravení jen prostředky, které Bůh ustanovil k obnově duševních omylů. Tolik říkají odborníci, kteří poznali, že není v lidských schopnostech uzdravit člověka morálně nemocného. I když víme, že právě morální onemocnění je zdrojem pozdějších fyzických nemocí. A tu jsme u kořene celého problému. Člověk potřebuje vykoupení, člověk potřebuje uzdravení mocí Boží. Právě proto se Kristus stal člověkem, právě proto vyučil své učedníky a dodnes je posílá do světa, aby hlásali Boží království, aby lidem nabízeli spásu, aby uzdravovali kořeny všech nemocí.

Všimněme si dobře, jak to dělal Pán Ježíš. Pozorně sledujme, jak posílá své učedníky nejen hlásat, ale i uzdravovat. To znamená, že slovo o spáse musí jít současně s láskyplnou starostí o potřeby člověka. Nejen pro ty uzdravené, ale i pro ty, kteří na uzdravení s úžasem hledí. Také těm to otvírá cestu k víře. Musíme si uvědomit, že jen Boží moc muže uzdravit celého člověka. Víme, že mocí a silou Ducha Svatého jsou mnozí zbaveni a vyléčeni z různých závislostí a neřestí.

Dnešní svět je nemocný a my křesťané máme v rukou lék na uzdravení. Nabízejme ho světu, neokázale, ale všude tam, kde můžeme pomoci v obyčejném všedním životě. To je vlastně naše poslání a základ našeho apoštolátu. Do této služby je povolán každý pokřtěný. Přemýšlejme, jak toto poslání vyplnit v našem životě.

Tak ať svítí Vaše světlo před lidmi, aby viděli Vaše dobré skutky, i velebili Boha, který je v nebesích.

S účinností od 1. června 2008 se změnila hranice mezi Římskokatolickou farností Křečovice a Římskokatolickou farností Živohošť tak, že území obce Křečovice, místních částí Poličany a Živohošť, včetně klášterní kaple Naší Paní nad Vltavou v Poličanech, přestává být součástí Živohošťské farnosti a stává se územím farnosti Křečovické. Tím se naše farnost stala územně bohatší o místo modlitby a klidu - Trapistický klášter (přebývá zde 17 sester) - sestry se modlí za nás a my bychom měli na ně myslet v našich modlitbách.

18. června byla kononická vizitace našich farností – Křečovice, Maršovice, Vojkov. Vizitaci provedl biskup Václav Malý, jenž navštívil farnost Křečovice. Setkal se s farní radou, nahlédl do knih pokřtěných, oddaných a pohřbených a celkově zkontroloval administrativní činnost farnosti. Vizitaci zakončila mše svatá, jež se zúčastnili věřící ze všech třech farností.

Přeji hezké prázdniny.

P. Kazimierz Duš