Popeleční středou jsme začali postní dobu – čas přípravy na velikonoční svátky. Byli jsme poznamenaní popelem. To nám připomnělo, že jsme skutečně prach a naše smrtelné tělo se jim zase stane. V této liturgické době nás církev vede k obnově duchovního života. Jsme vedeni k tomu, abychom více rozjímali o utrpení Pána Ježíše a také o vykoupení člověka – každého z nás. Tato duchovní obnova by se měla uskutečnit skrze
Postní doba je časem, kdy máme hledat cestu a odvahu ke smíření s Bohem a s druhými lidmi skrze slova a naší přítomnost. V postní době máme před očima utrpení Páně, abychom si uvědomili velikost jeho oběti, velikost jeho lásky. Máme si připomínat, že při křížové cestě vynesl Pán Ježíš na Kalvárii hříchy moje i hříchy celého světa od stvoření až do jeho konce. To je cena našeho vykoupení.
Pravda o vzkříšení Ježíše Krista byla pro život a víru prvních křesťanů pravdou ústřední. A jako takovou ji tradice předává i nám. Vzkříšení je potvrzením všeho, co Ježíš konal a učil. Potvrzuje také jeho božství. Syn Boží nás svou smrtí vysvobodil od hříchu a svým vzkříšením nám otevřel brány věčného života. Svatý apoštol píše: „Toto je vítězství, které přemohlo svět – naše víra.“ Odložme lhostejnost, vlažnost a strach, a vkládejme všechnu svou naději v to, že vzkříšený Ježíš je přítomný mezi námi. Odvalme hrobový kámen svých starostí, obav i zklamání a všude radostně hlásejme: „Ježíš žije! Aleluja!“ ´
P. Kazimierz Duš