Sloupek z fary - vánoční zamyšlení
[Křečovické listy 12/2006]

Kdybychom dnes udělali anketu v ulicích našich obcí a ptali se, jak prožívají Vánoce, snad by většina odpověděla: "Na Štědrý večer jsme měli dobrou večeři, rozsvítili jsme dětem stromeček, a pak se dávali dárky. Samozřejmě jsme se dívali na televizi, a pak šli spát s vědomím, že jsou dva dny volna. Můžeme spát, nemusíme vstávat do práce či školy." Budeme se ptát dále: Proč jsou Vánoce? Jsou to nějaké svátky a nevíme, co se oslavuje. Pro mnohé jsi, Kriste, bytostí neznámou, ačkoli díla dokazují, že ty jsi skutečně žil. Že jsi byl nejen známým myslitelem, filozofem, učitelem, hájícím divnou morálku o lásce vůči druhým, dokonce i k nepřátelům. Lidé Krista neznají a přece jeho narozením začíná nový letopočet. Začíná nová éra. Mnozí prožívají Vánoce, ale neuvědomují si, že oslavujeme narození Spasitele, Syna Božího. A ty jsi dokázal, že jsi Syn Boží, který se stal člověkem, abychom my, lidé, se mohli stát Božími dětmi.

Stojíme u jesliček a rozjímáme o Boží lásce k nám. "Tak Bůh miloval svět, že dal svého Syna, aby každý, kdo v něho věří, měl věčný život." V dnešní době se vytrácí láska ze světa, a proto je tolik týraných dětí, rozbitých manželství, opuštěných a osamělých lidí. A přeci Ty - Boží Syn - učíš nás opravdové lásce k Bohu a k druhému člověku.

Rozjímáme o pokoře Syna Božího, který se stal člověkem - jedním z nás. A uvědomujeme si, že všechno zlo, spory, násilí, války mají společný základ - pýchu. Poznali jsme to v minulém století - dvě světové války, revoluce, koncentrační tábory - a nynější století - šířící se terorismus.

Stojím u jesliček a napadá mě myšlenka sv. Augustina: "Neklidné je srdce naše, dokud nespočine v Tobě Pane."

Vánoce jsou časem radosti a rodiny. Chceme, aby Kristus byl nejen známý, ale v nás.

Přeji vám, aby Bůh o letošních vánočních svátcích prozářil světlem Pána Ježíše celý váš život a naplnil vaše srdce trvalou radostí a pokojem pro všechny dny roku 2006.

P. Kazimierz Duš