O Velikonocích se díváme na Krista zmrtvýchvstalého, vítěze nad smrtí a hříchem. Tento obraz, tato představa je nejdůležitější. Velikonoce – zmrtvýchvstání – vydává svědectví, že Kristus žije, že vstal z mrtvých. Proto o Velikonocích zvony slavnostně znějí. Marná je námaha člověka, který uniká před tímto poselstvím. Všude ho dožene pravda, že Krista možno ukřižovat, ale ne zabít, není možno pohřbít a přivalit hrob balvanem. Krista není možno se zbavit. Marná byla snaha velerady podplatit vojáky, aby lhali, že spali a mrtvé tělo odnesli apoštolové a pohřbili na neznámém místě. Marně se namáhali pseudovědci dokázat, že Kristus nevstal z mrtvých, či že dokonce vůbec nežil. Marná byla snaha vymazat jméno Ježíše z učebnic. Bojovat proti Kristu, vymazat z letopočtu.
I dnešní člověk se snaží odstranit jméno Ježíše z veřejného života, ze sdělovacích prostředků. Oslavovat Vánoce jako svátky lásky a humanity, Velikonoce jako svátky jara. Je to však zbytečné, jako zbytečný byl balvan na hrobě, zbytečná stráž u hrobu. Kristus vstal z mrtvých, sám to předpověděl. Jeho vítězství nad smrtí je důkazem, že
Život je silnější než smrt.
Pravda silnější než lež.
Dobro silnější než zlo.
Láska je silnější než nenávist.
Spravedlnost je silnější než bezpráví.
Kristus žije a jako před ukřižováním vychází i nyní vstříc všem, kdo ztratili naději. Stačí pozdrav „Pokoj Vám“, aby ustal pláč, oschly slzy. Po tomto pozdravu zmizel strach a beznaděj. Změnilo se smýšlení apoštolů. Už se nestrachují, jako o Velkém pátku. Petr, který zapíral před služebnými, nyní odvážně hlásá všem: „A my jsme svědky toho, co konal v Judsku a v Jeruzalémě. Ale pověsilo ho na dřevo a zabili. Bůh ho však třetího dne vzkřísil a dal mu, aby se viditelně ukázal.“ Jak je možné, že ti, kteří neuměli vydávat svědectví za jeho života, hlásají jeho moc a božství po jeho smrti? Kdyby nevstal z mrtvých, nemohli by přesvědčivě hlásat o tom, který umřel a byl pochován. Apoštolové se se zmrtvýchvstalým setkali, viděli ho, mluvili s ním, dotýkali se ho, proto nyní považuji za svůj jedinečný úkol svědčit o kříži, o hrobě, o zmrtvýchvstání. Hlásání Krista ukřižovaného a zmrtvýchvstalého je úkolem křesťanů. Ten úkol zavazuje, protože je podmínkou našeho budoucího života s Kristem na věčnosti. Zmrtvýchvstání Ježíše Krista je pro nás radostí a dává nám sílu a odvahu, že i my povstaneme z mrtvých. Ta pravda nám ukazuje, že není vítězství bez boje, není slávy bez utrpení. Přes všechno zlo a hříchy, které byly a jsou okolo nás, nikdy neztrácejme naději, neboť Ježíš vstal z hrobu, Ježíš zvítězil a to je i naše vítězství. A proto radostně voláme za žalmistou: „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho.“
Přeji Vám hodně zdraví a požehnání od Krista zmrtvýchvstalého.
P. Kazimierz Duš