Sloupek z fary
Velikonoce – svátky zmrtvýchvstání Ježíše Krista
[Křečovické listy 33/2011]

Budeme slavit největší svátky v roce, svátky velikonoční. Jsem rád, že aspoň někteří z nás tyto svátky budou nejen slavit, ale také se nad nimi zamyslí. Jednou mi byla položena otázka: „Velikonoce jsou svátky Kristova zmrtvýchvstání. Ale z Bible víme, že Velikonoce se slavili za života Ježíše Krista – tedy ještě před jeho smrtí a zmrtvýchvstání. Jak je to možné?" Ano, je to tak. Velikonoce se slavili nejen za života Ježíše Krista, ale slavili se už dávno před tím v době starozákonní. Asi by bylo dobře, kdybychom této záležitosti porozuměli všichni: Jak to tedy je? Pro starozákonní lid, pro Židy, byla velikou nocí ta noc, kdy Bůh vyvedl vyvolený izraelský národ z egyptského otroctví. Ti lidé žili léta v Egyptě v krutém otroctví a tyranii. A když je Bůh v noci z tohoto otroctví vyvedl, bylo to pro ně něco úžasného. Byla to pro ně velká noc, když se jich Bůh ujal, zastal se jich, pomohl jim a zachránil je. To byla pro Izraelity jedna z největších událostí, kterou si každoročně připomínali. To byly židovské Velikonoce a přece Ježíš byl Žid, slavil tyto svátky za svého života také.

Pro nás křesťany ovšem není největší událostí vyvedení vyvoleného národa z egyptského otroctví. Od té doby se stalo ještě důležitější událost: Narození Ježíše Krista, který žil, zemřel a vstal z mrtvých, aby nás vysvobodil z toho nejhoršího otroctví, z otroctví zlého ducha, hříchu. Daroval nám možnost spásy, otevřel nebe – zavřené od hříchu prvních lidí, vstal z mrtvých, dal nám znovu šanci nového života, vykoupil nás. To je ta největší událost v dějinách spásy. To jsou křesťanské Velikonoce, oslava a zpřítomnění umučení k smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Tolik tedy poučení pro nás, ovšem z těchto oslav bychom si měli odnést něco víc. Povzbuzení. A to povzbuzení pro náš každodenní život. Když slavili Velikonoce první křesťané, začínali je slavit tak jako my – v předvečer svátku zmrtvýchvstání. Slavili tak jako my Vigilii – noční bdění. Nejenom tak jako my cca 2 hodiny, ale slavili tuto vigilii celou noc až do rána. Četli si nejdůležitější události z dějin spásy, modlili se a slavili eucharistii – mši svatou. My to děláme sice ve zkrácené verzi, ale děláme to podobně. Máme v tu noc nejen oslavit Kristovo zmrtvýchvstání, ale máme si uvědomit více. Máme si uvědomit obrovskou Boží lásku, která za dějinami lidstva stojí. Velikonoční poselství, při kterém oslavujeme Kristovo vzkříšení, nás učí, že Bůh nás nejen stvořil, ale také o nás pečuje, má o nás zájem, vede nás, chce nám být zde na zemi oporou a chce nás dovést až do šťastné věčnosti. Pod jednou podmínkou: Budeme-li chtít a budeme-li s ním spolupracovat. Protože „Bůh nás z lásky stvořil, z lásky nás vykoupil, ale za pačesy nikoho do nebe nepotáhne". Dává nám šanci, ale my musíme chtít. Musíme něco proto udělat. To je velikonoční poselství. Velikonoční radost z Kristova a také našeho zmrtvýchvstání. Povstání ze zla k dobru.

Velikonoční přání:
trpícím útěchu,
hříšným milost,
nemocným zdraví,
smutným radost,
úspěšným pokoru,
malomyslným naději,
všem vzkříšení
Zmrtvýchvstalého.

P. Kazimierz Duš

Noc kostelů

27. května proběhne po celé republice takzvaná Noc kostelů. Do této noci je v naší farnosti zapojen maršoviský kostel Zvěstování Panně Marii. Začíná se v 19.00. Krátce z programu: Prohlídka kostela a fary s výkladem, barokní poezie s místním Divadelním sdružením Zornice, Proč jsem dnes řádovou sestrou? (moderované povídání s mladší řeholnicí), listování ve farní kronice s promítáním na plátno, Cesta ke kněžství lidskou formou – malé svědectví P. J. Bohma. Více informací na www.nockostelu.cz

Bohoslužby o Velikonocích 2011

Obsah tohoto čísla
Úvodní stránka Křečovických listů