Pod Blaníkem
[Křečovické listy 33/2011]

Když se Josef Suk za tři dni po narození svého druhého vnuka Antonína vracel do Křečovic celý rozradostněn z dokončení „Epilogu" a narození vnuka, napadl ho cestou z Benešova do Křečovic nástin pochodu, o který byl žádán Selskou jízdou. A než dojel do Křečovic, byl pochod v hlavě hotov i s textem, který plynul spolu s hudbou a potřeboval jen malé úpravy.

Josef Suk píše H. Boettingerovi z Křečovic 16.7.1932
[...] „Podblanická" selská jízda mne požádala, abych jim napsal pochodovou píseň. Mám ty hochy rád, hezky to vypadá, když přijedou ti hoši, neb i selské dívky do vsi, vše se rozveselí. Tak jsem jim udělal „marš". Je hezky selsky umíněný, trio se zpívá. Slova jsem udělal sám na hotovou hudbu. Psal jsem ta slova v noci a najednou ke mně přišel z vedlejšího pokoje syn – proč prý se směji a já jsem se smál tomu, že hledám rýmy, co mi všecko přišlo, to bylo k neuvěření. Tak jsem s kolegou Kmochem dobrý skladatel pochodů...

Text pochodu:
Hle, Blaník náš!
Chcem chránit kraj ten svatý.
Ty, koníčku můj, kraj ten je i Tvůj,
jsme láskou k němu spjati.

Zde děd i otec pracoval,
jak my, ty lány miloval.
Ó, strážný vrchu náš, dej sílu pažím svých dětí.

Tvých reků sen, jenž v záři nám se zjevil,
vždy posílil nás, zlý když přišel čas
a bič se na nás šklebil.

Tys byl vždy předků našich chrám,
ó, lásky zdrojem buď i nám.
Ó, svatý vrchu náš, dej lásku duším svých dětí!

V srpnu 1932 pozval J. Suk předsednictvo sboru Selské jízdy do Křečovic, aby jim předal pochod, který pro Selskou jízdu složil. Starosta Selské jízdy Josef Olt v časopise Vltavské proudy se vyznává:

A tak nadšeně a se vzrušením a radostně přijali jsme slova J. Suka:

Mám rád Vaší Selskou Jízdu, nikdo tak nedovede jezditi jako Vy, a když vidím, že i naše děvčata jezdí na koni v našich selských krojích, jsem nadšen.

A takovým mocným a podmanivým dojmem zvlhly nám oči, když spolu se svým synem přehrál nám pochod, zazpíval píseň a na původní partituru vepsal nám věnování. Byly to krásné okamžiky, na které se nezapomíná.

Na svátek Josef Suka v roce 1933 přijela do Křečovic neveklovská Selská jízda s přáním hodně zdraví všeho nejlepšího a přidala mistrovy čestný list neveklovské Selské jízdy. Mistr poděkoval za návštěvu, řekl, že je to pro něho i pro celý jeho rod vyznamenání, když může přivítati na prahu domku Selskou jízdu, kterou má tak rád.

Instrumentaci pochodu svěřil Suk svému bývalému žáku Juliu Kalašovi a úpravu pro dechovou hudbu provedl kapelník L. Aust. Poprvé byl pochod proveden v Praze dne 26. ledna 1934 v rámci oslav Sukovy šedesátky.

[...] Po koncertě sešli jsme se ve Sladkovského sále k přátelskému večírku, kteréhož rovněž se zúčastnil náš oslavenec Mistr Suk, kde jej přivítali a poděkovali mu jménem Republikánské strany místopředseda a předseda Ú. D. poslanec Mašata a poslanec Křemen. I zde zhostil se Mistr krásného proslovu, ve kterém vyjádřil své přátelství a lásku k venkovu a selským jízdám. Poslanec Mašata těsně při koncertě složil báseň, která rovněž vytryskla bezprostředně z jeho srdce a kterou při přátelském večírku sám recitoval:

Stopadesát chlapců z Blanického kraje,
stojí jak ty jedle z krásných, rodných lesů.
V Smetanově síni, kde poprvé hraje
orchestr jich pochod vítězství a plesů,
jež zrodila duše, srdce Mistra Suka,
ve chvílích, kdy mysl jeho u svých dlela,
zřel lid svého kraje, kterak trpí muka,
v dobách ponížení, po staletí celá,
vidí jeho zápas, boje za svobodu,
z nichž junové selští platí krví vřelou.
A zří zase jiné ze stejného rodu
vítěziti slavně, jak s odvahou smělou
cizácký hrad boří, vlastní domov staví,
a na jeho obranu v pevní šik se řadí.
Vidí Selskou jízdu, vzdorné selské hlavy,
chlapce, kteří Jeho mají tolik rádi.
A již pochod slavný, pochod „Pod Blaníkem"
tryská z Jeho srdce, tryská z Jeho duše.
A dnes? Sbor jízd Selských s nelíčeným díkem
tiskne Jeho ruce, pevné, jistě, tuše,
že ten pochod vznítí k odvaze je nové,
až potřeba bude zas znovu se bíti:
za vlast, národ, za stát a že přijdou dnové,
kdy selský lid v boji musí zvítězit.

Závěrem je možné ocitovat projev starosty Selské jízdy Josefa Olta:

Vážený Mistře! Dovolte mně, abych Vám poděkoval za poklad, který třímám ve svých rukou. Nenalézám dosti slov, abych tlumočil Vám, drahý Mistře, city přítomných bratří. Jsem šťasten, že mohu Vás ujistiti velikou úctou a díkem ostatních bratří, kteří dlí doma na svých statcích i chalupách.

Pravil Jste, Mistře, že láska k zemědělství a k celému Podblanickému kraji byla podnětem k tomu dílu veliké umělecké ceny.

Váš pochod, jeho slova i tóny jsou výrazem té veliké lásky a síly národního, vlasteneckého i stavovského uvědomění. Jsme šťastni i hrdi, že jméno našeho Sboru poletí světem, poněvadž jest nerozlučně spjato s Vaším nesmrtelným dílem. Přijměte, drahý Mistře, ujištění, že jsme Vám zavázáni velikým díkem, láskou i oddaností. Nemáme jiné touhy, než prokázati Vám, jak si Vašeho díla vážíme.

Drahý Mistře, Jste náš i my jsme Vaši Podblaničtí jezdci, kteří chtějí pokračovat i v tradici české, selské slávy. Přijďte mezi nás, abyste shlédl vděk i lásku nás všech.

Buďte dlouho, dlouho zdráv, milý Mistře!

Selské jízdy Podblanické a Povltavské měly svůj Blanický sbor, putovní palcát. Selská jízda Benešovská měla svůj vlastní krojový sbor.

J. M. Květ, Život a dílo mistra Dr. Jos. Suka
Vltavské proudy roč. XI. 1932, roč. XII 1934 (časopis)
Pod Blaníkem (časopis)
Jana Vojtěšková, Josef Suk Dopisy – o životě hudebním i lidském

Pavel Novotný