Sloupek z fary
boží příkázání v životě
[Křečovické listy 35/2011]

Velký úpadek víry a zbožnosti zaznamenávají křesťané ve vyspělých společnostech, ačkoli právě zde má církev nejlepší materiální vybavení pro své působení. Mohlo by se zdát, že hlavní překážkou pravé víry je moderní životní způsob, že prostředí relativního blahobytu není pro náboženství příznivé.

Katolíci se posledních 40 let místo cílevědomého úsilí o podstatnou změnu světa se mravně upadající společnosti sami přizpůsobují. Katolíci se často uspokojují s tvrzením, že počet katolických křesťanů celkově roste. Vzrůstá, protože přibývá obyvatel na zeměkouli. Ale vzrůstá jen počet katolíků v zemích třetího světa. A věřících ubývá právě v zemích, kde měli katolíci po dlouhá staletí rozhodující většinu a kde mohli vytvářet podmínky pro skutečný rozvoj Božího království. V těchto zemích katolíků ubývá, protože sami vymírají a přitom nejsou sto předávat svou víru svým potomkům.

Katolická církev je už několik desetiletí ze všech stran terčem soustředěných útoků. Nepřátelé Boha a církve nevynechají žádnou příležitost k pomluvám i oprávněním obviněním. Pro všechny sociální skupiny je příznačné, že v případě ohrožení jdou stranou vnitřní rozpory a dochází k jejím semknutí a stmelení. Pro církev jakoby to neplatilo. Jak přiznává svatý otec, nejvíce je církev ohrožována právě zevnitř. Není to sice žádná novinka, Skutky apoštolů a dějiny církve nám dosvědčují, že tomu tak bylo od samého začátku. Rozdíl je v tom, že církev se vždy dokázala proti svým vnitřním nepřátelům bránit rozhodnými kroky. Současný názor, že takových kroků není třeba a že pravda se uhájí sama svou vnitřní silou, znamená vážné podcenění nepřítele, který toho dokonce využívá. Spíše než pravda, se prosazuje lidská slabost a pohodlnost. Některá Boží přikázání nám při rostoucí pohodlnosti připadají těžká, a tak si namlouváme, že něco takového po nás Bůh nemůže žádat. A že nám rozhodně nemůže vyhrožovat peklem, pokud takovému požadavku nevyhovíme. Skutečnost je však taková, že žádný Boží požadavek není nad naše síly. Naopak představuje pro nás vždy tu nejschůdnější cestu k životu, opravdové radosti a pokoji. My nejsme znevýhodněni proti lidem tohoto světa, když máme dodržovat přikázání. Naopak, kde je tak šťastný národ, kterému Bůh zjevil svůj zákon? Vždyť všechna bída současného světa má svůj kořen v porušování Božích přikázání. S přikázáními nám Bůh dal také klíč, jak je zachovávat. To, co dává křesťanům sílu i největší obtíž, je láska. Kdo však nežije v lásce, je jako ryba, kterou vlny vyhodily na břeh daleko od vody.

Ďábel se snaží zničit rodinu, protože je to škola lásky. Má úspěchy i u křesťanů. Novodobí reformátoři by chtěli relatizovat nerozlučnost manželství, věrnost až do smrti jim připadá jako příliš velké břemeno. Udělali by lépe, kdyby věnovali náležitou pozornost přípravě mladých lidí na jejich celoživotní poslání. Jak žít s Boží pomocí a milosti svého vztahu v opravdové a věrné lásce. Protože manželství není jen soukromá záležitost, věrná láska přece není žádné břemeno, ale největší dar, jakým se lidé mohou obdarovat. Pramenem naší lásky je Ježíš Kristus, který nás miloval až do krajnosti. Není blaženějšího vědomí pro člověka nad jistotu, že se může na lásku svého blízkého spolehnout tak, jak na lásku Božího Syna. „Buď věrný až do smrti a dám ti za odměnu život,“ to je příklad, který máme dávat světu jako poselství, že nás Bůh miluje. A proto věnujte se s celou horlivostí tomu, abyste dospěli vírou k řádnému životu, řádným životem k poznání, poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti a zbožností k lásce. Jsou-li ve vás tyto ctnosti ať vám pomáhají k dobrému životu. A tak vám bude dopřán přístup do věčného království.

(Světlo, č. 38, Na Slovíčko)

 

Minul čas prázdnin a čas dovolených. Před námi čas sklizně a poděkování. V naší farnosti proběhne 16. října posvícení. A v úterý 18. října budeme prožívat svátek sv. Lukáše, patrona našeho kostela. Viz pozvánka níže.

P. Kazimierz Duš

Římskokatolická farnost Křečovice Vás srdečně zve na oslavu svátku sv. Lukáše evangelisty, patrona lékařů a zdravotníků, v úterý 18. října 2011.

Program:

16.30 h
adorace Nejsvětější svátosti s modlitbou růžence a možností svátosti smíření

18.00 h
slavná mše svatá s uctěním ostatků svatého Lukáše (předsedá P. Prokop Brož Th.D., děkan KTF UK a sídelní kanovník vyšehradský)

cca 19 h
pohoštění na faře

(V přestávce mezi adorací a mší svatou bude fara otevřena.)