Články z historie
Výročí pošty [Křečovické listy 1/2003]
Než byla zřízena pošta, využíval se pro doručování zásilek obecní posel. Jednou, později i dvakrát týdně chodil na poštovní úřad do Neveklova. Zásilky odebíral a zároveň po Křečovicích roznášel. V Křečovicích byl otevřen státní poštovní úřad 15. května 1903 pro obce a osady Křečovice, Skrýšov, Břišejov, Suchdol, Zhorný, Lísek, Velběhy, Krchleby, Lhotka, Vlkonice a Stražovice.
pokračování »
Vysídlení Křečovicka [Křečovické listy 3/2003]
Koncem letošního roku, přesně 31.prosince 2003 uplyne šedesát let, kdy obec Křečovice a osady v dnešních hranicích obecního úřadu byly liduprázdné a opuštěné. Okupace naší vlasti v letech 1938-1945 způsobila kromě nesčetných individuálních případů nucené emigrace i hromadné přesuny obyvatelstva bezprostředně po mnichovském diktátu ale i později.
pokračování »
Před devadesáti lety [Křečovické listy 6/2004]
Hlavní bosenské město Sarajevo navštívil následník habsburského trůnu František Ferdinad d´Este se svou manželkou Žofií. Bylo po manévrech c. a k.
armády v hraniční oblasti se Srbskem a následník, který se po jistém váhání ujal jejich řízení, byl s výsledky nadmíru spokojen. Císaři Františku Josefovi poslal telegram, v němž kromě jiného sděloval: „Stav jednotek, jejich výcvik, jakož i výkon byly naprosto skvělé and vší pochvalu. Vynikající duch, vysoký stupeň výcviku a výkonnosti. Zítra navštívím Sarajevo, večer odjíždím." To se psal 27. červen 1914.
pokračování »
Zajatci I. světové války v Křečovicích [Křečovické listy 7/2004]
V minulém čísle Křečovických listů jsem se stručně zmínil o vzniku a důsledku I. světové války pro naši obec. Uvedl jsem seznam padlých spoluobčanů. Nyní předkládám článek o zajatcích v Křečovicích, který napsal pan Karel Zvěřina
řídicí učitel v Křečovicích v roce 1928. Článek je po malých úpravách v plném znění.
pokračování »
Holý vrch 4.listopadu 1419 [Křečovické listy 7/2004]
Po smrti Karla IV. se ujímá vlády jeho syn Václav IV. Je pravda, že Václav měl řadu sympatických osobních rysů včetně vladařského nadání a vřelého vztahu k vlasti. Je současně faktem, že panoval za krajně nepříznivých
okolností, které by patrně zlomily i osobnosti mnohem silnější.
pokračování »
Berní rulle a obec Křečovice v roce 1654 [Křečovické listy 10/2005]
V roce 1310 byla poprvé jasně vyslovena zásada, že zdaněna je pouze půda držená poddanými nikoliv půda v
bezprostředním vlastnictví feudála. V 15. století byla z iniciativy státního aparátu zahájeny pokusy o rozšíření berně (pozemková a spotřební
daň).
pokračování »
Z archivu tloskovského panství [Křečovické listy 11/2005]
Postavení poddaných v době poběholorské doznalo podstatného zhoršení. Pravomocí vrchnosti byl výkon veřejné správy a soudnictví, ale i vrchního vlastnictví k poddanské půdě. Toto všechno vyvrcholilo vydáváním různých nařízení zasahující poddané ve všech složkách jejich života. Trestní sankce za přestoupení těchto nařízení se vyznačují nebývalou tvrdostí a neúměrnou výší peněžitých pokut.
pokračování »
Krchleby - I. část [Křečovické listy 12/2006]
O Krchlebské tvrzi je první zmínka v roce 1217, ale teprve roku 1318 se uvádí vladyka Soběhrd ze Skrchleb. Z dalších místních vladyků jsou uváděni roku 1352 Jindřich, r. 1385 Oldřich a roku 1389 Mikeš. Poté se uvádí rytíř Mikuláš Krchlebec z Krchleb, který jako purkrabí sloužil u pana Oldřicha z Rožmberka na hradě Zvíkově. Mikuláš byl udatným rytířem a to na straně císaře Zikmunda, který mu roku 1421 za odměnu v zástavu zapsal vesnice kláštera Ostrovského, Blažim, Nebřich, Dalešice, Měřín a část obce Mrvice u Vrcholových Janovic.
pokračování »
Krchleby - II. část [Křečovické listy 13/2006]
Vraťme se zpět na krchlebské panství, kdy se vaří u zámku pivo. Vaření piva v Krchlebích lze umístit do druhé poloviny 17. století, jako v Hoděticích. Sousední Osečany vařili při tvrzi pivo už roku 1543.
pokračování »
Křečovští rytíři v Kolíně [Křečovické listy 14/2006]
Při pátrání po písemnostech a zprávách o Křečovicích jsem nalezl v časopise Vltavské proudy článek Karla Zvěřiny. Autor článku uvádí, že v knížce J. Štolby - Krypty v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, je na straně 22 zápis: Roku 1619 zemřel urozený a statečný rytíř Jan kašpar Křečovský z Křečovic, majitel statku "U Kvintina" na Pražském předměstí v Kolíně.
pokračování »
Krchleby - III. část [Křečovické listy 14/2006]
Na konci jednání bylo rozhodnuto, aby každý hospodář sklidil na svém pozemku, a kdo má více oseto, než k výživě potřebuje, aby nabídl MNV, který výnos přerozdělí těm, co nemají pozemky oseté. Zjištěním hektarového výnosu pověřeni p. Hanzlíček, p. F. Hrdinka a Kovařík Josef.
pokračování »
Berní Rulle [Křečovické listy 15/2006]
Třicetiletá válka způsobila nesmírné převraty v životě hospodářském a sociálním. Mnoho lidí zahynulo, mnoho emigrovalo. Důsledek toho byl, že vrchnosti přiznávaly menší a menší počet poddaných, často ovšem úmyslně. Během války odčerpával císař stále více peněz z českých zemí.
pokračování »
Berní rulle (dokončení z čísla 15/2006) [Křečovické listy 16/2006]
pokračování »
Vzpomínka na 65. výročí vystěhování [Křečovické listy 18/2007]
Sdružení obcí Neveklovska pořádá ve dench 5. - 8. července tohoto roku vzpomínku na násilné vystěhování území mezi Vltravou a Sázavou. Vystěhování obyvatel tohoto rozsáhlého území se uskutečnilo v období druhé světové války. Na uvolněném prostoru bylo zřízeno cvičiště vojsk SS.
pokračování »
Hledači historie [Křečovické listy 18/2007]
Takzvaný štěchovický poklad je asi nejznámější dosud nevypátraným souborem historických předmětů na území České republiky. Je ovšem známá věc, že v roce 1946 Američané vykopali bedny s archivními materiály, ale na žádosti ministerstva vnitra je vrátili zpět do Československa.
pokračování »
Křečovické noviny (zvláštní pouťové vydání 23. 5. 1959) [Křečovické listy 25/2009]
Dokončit socialisaci, Jak dlouho ještě, Slyšeli jsme při přesvědčování..., Všichni se ptají, komu to hrají?, Poslední stovka...
pokračování »
Ze starých dějin Křečovic [Křečovické listy 30/2010]
O Křečovicích pojednává P. A. N. Vlasák takto (Vypsáno z časopisu „Památky", redigovaného K. V. Zapem): Duchovní správcové kostela sv. Lukáše v nejstarších dobách, Z dějin Křečovic po roce 1620, Duchovních správců v Neveklově, jimž osadníci Křečovští příslušeli, Držitelé panství Tloskova, kterým Křečovice po r. 1620 připadly.
pokračování »
Škola Křečovice – 230 let [Křečovické listy 37/2011]
Několik let po vydání školského zákona císařovnou Marií Terezií v roce 1774. Konkrétně po osmi letech, je možno počítat začátek školství v Křečovicích, které zůstalo nepřetržitě (mimo válečné události) do dnešních dnů tedy 230 let.
pokračování »
Úvodní stránka Křečovických listů