Hořetice

HOŘETICE

Hodětická škola

Hořetice-brožura požární sbor

Hořetice je malá vesnice. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Křečovic. Žije zde 78 obyvatel.

Hořetice je také název katastrálního území o rozloze 7,59 km².^[3] V katastrálním území Hořetice leží i Brdečný, Hodětice, Hůrka a Strážovice.

Dříve sem patřily osady Hořetice, Hodětice, Hůrka a Brdečný. Vznik této osady se datuje podle kostela v Hoděticích. První zmínky jsou z roku 1348. Kostel původně vystaven v gotickém slohu a v dávných dobách patřil do obvodu děkanátu Vltavského.Hodětice v minulosti velice strádaly. Zejména po bitvě na Bílé hoře vesnice téměř zanikla.

Dříve sem patřily osady Hořetice, Hodětice, Hůrka a Brdečný. Vznik této osady se datuje podle kostela v Hoděticích. První zmínky jsou z roku 1348. Kostel původně vystaven v gotickém slohu a v dávných dobách patřil do obvodu děkanátu Vltavského. Poddaní náleželi rytířům Břekovcům, kteří sídlili na tvrzi v Suchdole. Ti velice štědře podporovali zdejší kostel (ustanoveni byli 3 kaplani a farář). O tom svědčí knihy nadační z roku 1375.

Roku 1410 vladyka Hynek ze Šebáňovic zde založil kapli. Od roku 1420 kostel spravován okolními faráři z Chlumce a Kosové Hory. Hodětice byly spojeny se statkem v Osečanech, majetkem Karla Michny z Vacínova. Ten své hospodářství v dluhy uvedl a to pak ve veřejné dražbě prodáno.

V Hoděticích se 8. ledna 1787 narodil univerzitní knihovník Antonín Špirk.

Na věži kostela byly tři zvony. Byly zde až do roku 1914. Zvon zasvěcený sv. Petra za I. světové války odebrán a roztaven. Třetí zvon z roku 1630 byl sebrán v roce 1942. Na žádost pana řídícího učitele Černého se podařilo zachránit zvon zasvěcený sv. Petrovi a dodnes se nachází ve věži kostela.

Hodětice byly známy svým lihovarem (skončil v roce 1975), dále zde byla kampelička, dvoutřídní školy (zrušena v roce 1964), hostinec, knihovna a byl zde i divadelní kroužek. Hodětice v minulosti velice strádaly. Zejména po bitvě na Bílé hoře vesnice téměř zanikla. V roce 1956 založena JZD Hořetice-Hodětice, JZD Hůrka-Brdečný. Prvním kronikářem Jan Kruchňa 1914-1935, Antonín Bouček 1935-1953, Josef Boučak 1956-2000