Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 10. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, během dne od SZ přibývání oblačnosti a místy déšť nebo přeháňky. Ráno místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 363
TÝDEN: 363
CELKEM: 423400

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

KRCHEBY

Stávala zde tvrz rytířů Krchlebů z Krchleb, z nichž vynikal zvláště Mikuláš Krchlebec z Krchleb. Po vymření rodu Krchlebců byly Krchleby připojeny k ostatním statkům. V 18.století byly samostané.

O Krchlebské tvrzi je první zmínka v roce 1217, ale teprve roku 1318 se uvádí vladyka Soběhrd ze Skrchleb. Z dalších místních vladyků jsou uváděni roku 1352 Jindřich, r. 1385 Oldřich a roku 1389 Mikeš. Poté se uvádí rytíř Mikuláš Krchlebec z Krchleb, který jako purkrabí sloužil u pana Oldřicha z Rožmberka na hradě Zvíkově. Mikuláš byl udatným rytířem a to na straně císaře Zikmunda, který mu roku 1421 za odměnu v zástavu zapsal vesnice kláštera Ostrovského, Blažim, Nebřich, Dalešice, Měřín a část obce Mrvice u Vrcholových Janovic. Mikuláš Krchlebec z Krchleb sloužil ve vojsku krále Albrechta a zúčastnil se bitvy u Lipan 30. května 1434 velice aktivně. Uvádí se, že lstí vojenskou v přední linii přispěl k porážce husitského vojska. V roce 1441 obdržel Mikuláš Krchlebec od krále Friedricha (tento údaj - král Friedrich je uváděn zřejmě chybně v Kronice Krchlebské, kdy byla historie obce převzata od A. N. Vlasáka - okres Neveklovský. Friedrich III. Štýrský byl římským králem a byl strýcem Ladislava Pohrobka. Po smrti krále Albrechta od 1440 - 1453 nebylo českého krále. Až 28. 10. 1453 byl korunován za českého krále jeho syn Ladislav Pohrobek) 300 dukátů za věrné služby válečné jako předkovi Albrechtovi prokázané. (Král Albrecht zemřel v říjnu r. 1439 na výpravě proti Turkům.) O tyto peníze se musel u panstva přihlásit, neboť 300 zlatých měl dostat od krále Albrechta. Rod Krchlebců záhy vymřel a vytratil se tak z české šlechty.

V roce 1444 odkázal Petr z Losenice Krechleby synu Mikešovi a roku 1531 už je vlastní Alexandr z Petrovic. Později se statek dělí. Díl patří Bechyňům z Lažan a díl k Tloskovu. V roce 1661 koupil Krchleby Jan Bedřich Pachta z Rájova a od roku 1667 je vlastní Jiří Lev z Lukavic. V 18. století končí doba, kdy Krchleby jsou připojovány k okolním statkům a opět tvoří samostatný statek, který drželi rytíři Haugvicové z Biskupic. V roce 1766 má Krchleby hrabě František z Götzu, po něm Norbert hrabě Dohalský z Dohalic, který jako c. k. komoří roku 1785 zemřel, odkázal statek synovi Františkovi Adamovi hraběti Dohalskému z Dohalic. Roku 1815 byly Krchleby od paní Anny Batkové, rozené z Eisenšteina, koupeny k panství Tloskov. Zámek se stal obydlím správce dvora.

Ke Krchlebskému zámečku patřil poplužní dvůr, vinopalna, mlýn a tehdy ještě patřilo k zámku asi 130 ha půdy.

Ke konci 19. století měla obec Krchleby 31 domů, 244 katolíka a 17 židů. Kolem roku 1920 byla výměra polností u obce 323 ha a 202 obyvatel.

Roku 1923 na základě záborového zákona a přídělovým řízením Státního pozemkového úřadu byla rozdělena mezi drobné nabyvatele výměra 65 ha. Zbytek o výměře 64 ha byl přidělen t. č. nájemci Janu Kohoutovi do vlastnictví za cenu 200 000 Kč. Dne 31. ledna 1935 zemřel Jan Kohout a v roce 1938 prodal Alois Kohout zbytkový statek Václavu Hanzlíčkovi.

Pro zajímavost si můžeme připomenout rozvrstvení usedlostí podle výměry. Usedlostí bylo v Krchlebích 35 a polnosti v 585 parcelách.

Výměra v hektarech  počty usedlostí
0,5 - 1 ha 1
2 - 5 ha 20
5 - 10 ha 8
10 - 20 ha 4
nad 20 ha 1
nad 40 ha 1

Vraťme se zpět na krchlebské panství, kdy se vaří u zámku pivo. Vaření piva v Krchlebích lze umístit do druhé poloviny 17. století, jako v Hoděticích. Sousední Osečany vařili při tvrzi pivo už roku 1543.

Začalo se rozšiřovat pěstování chmele a některé statky měly svoje sladovny (Osečany). Vařilo se pivo pšeničné, až mnohem později z ječmene.

Krchlebský statek vařil dva čtyřvědrové sudy na jednu várku. Pro představu je to 496 litrů piva (1 pivní vědro = 62 l). Výstav piva v jednotlivých letech kolísal (zřejmě měla vliv bohatost úrody obilí). V roce 1710 bylo uvařeno 5952 litrů piva ve dvanácti várkách. Roku 1711 bylo uvařeno 16 várek po dvou čtyřvědrových sudech - tj. 7936 litrů a roku 1712 várek 13 tj. 6448 litrů piva.

Žádný statkový pivovar si nemohl dovolit produkovat piva víc. Vývoz piva mimo území statku ani odnášení nebylo dovoleno. Se skladováním piva na delší dobu se nedalo počítat. Vyrobené množství museli v nejkratší době zkonzumovat domácí poddaní.

Hrubý příjem statku byl za rok asi 200 zlatých za prodej piva - neznáme ovšem náklady. Vaření piva skončilo v roce 1815, kdy Krchleby patřily pod panství Tloskov. Tloskovský pivovar měl průměrnou roční výrobu v letech 1711-1712 - 248 250 litrů a již v roce 1885 - 619 200 litrů piva.

Častým doplňkem pivovarnictví byla výroba lihu (pálenky). Totéž se dělo na panství Krchlebském. Líh se pálil z vína, piva, ovoce, obilí, od konce 18. století z brambor. Výroba lihu nebyla nijak nákladná. Pro vinopalnu stačila většinou jedna místnost, v níž byly umístěny všechny potřebné nádoby i destilační přístroj. Odbyt pálenky byl zajištěn z panských vinopalen jako u piva, protože platil tzv. "přímus" podle něhož mohla vrchnost nutit poddané k odběru. U výroby pálenky není údaj kolik se průměrně vyrobilo za rok.

Mlýn v Krchlebích je uváděn jako vodní jednokolový na spodní pohon.

Na začátku 20. století je v Krchlebích založen sbor dobrovolných hasičů.V roce 1914 vypukla velká válka, která je dnes uváděna jako první světová. Válečné útrapa poznamenala i obyvatele obce. Kromě toho, že převážná část mužů byla povolána na evropské bojiště, se osm mužů již nevrátilo ke svým rodinám.

Padlí ve válce 1914 - 1918

  • Medal František (franc. legionář, + Michelbach - Francie)
  • Mašek Josef
  • Medal Antonín
  • Mašek Antonín
  • Doležal Josef
  • Hrubant Antonín
  • Hrdinka Josef
  • Graif František

Padlým vojínům postavili občané Krchleb pomník u silnice proti č. p. 4.

Jako legionáři se vrátili:

  • Mařík Josef - francouzský legionář
  • Mrázek Jan - ruský legionář
  • Jirásek Jaroslav - francouzský legionář Petrák Josef - italský legionář

Tito legionáři jsou uváděni v kronice obce Krchleby. Další uvádění jsou v seznamu legionářů okresu Benešov.

  • Čermák Josef - italský legionář
  • Hodík Bohumil (Štěpán) - ruský legionář
  • Kovařík Josef - ruský legionář

Pokud si někdo vzpomene nebo má možnost upřesnit tento dodatečný seznam, budu rád.

V roce 1938 začíná stavět v Živohošti lehké opevnění firma Josefa Jíry z Podbořan. Kámen na stavbu se těží u Vlkonic. V lomu se pracuje ve dne i v noci, kámen je odvážen na stavbu opevnění (řopíků) třemi nákladními auty. Betonová směs se vozila z Benešova.

Mírové období v Evropě nemělo dlouhé období. Dne 15. března 1939 obsazuje německá armáda zbytek Československého území. Následuje vyhlášení protektorátu Böhmen und Mähren v rámci velkoněmecké říše.

Před zámkem stávala památná lípa. Při silné bouřlivé vichřici 16. července 1939 padla. Skoro týden trvalo, než byl provoz na silnici obnoven. Stáří lípy se odhadovalo na 800 let. V obvodu měřila 8 metrů a na výšku 30 metrů.

Na podnět starosty obce Antonína Doležala bylo založeno elektrárenské družstvo 7. 3. 1940. Instalace elektřiny byla zadána firmě Hora z Benešova a 20. 12. 1940 byl přivezen ještě měděný materiál. Koncem října 1941 bylo provedeno připojení a 23. 12 1941 byly z Krhanic přivezeny elektroměry. Na Štědrý den roku 1941 se svítilo elektřinou.

V době, kdy je hitlerovské vojsko vytlačováno ze Sovětského svazu Rudou armádou, musejí obyvatelé Neveklovska a tedy i Krchlebští obyvatelé v roce 1943 postupně opustit svoje domovy a předat živý i mrtvý inventář do "SS hofu". Musejí uvolnit prostor pro výcvik vojáků.

Hořící letadlo, jenž se objevilo 19. 4. 1945 nad Krchleby, byla německá proudová stíhačka Me.-262. Letadlo se zřítilo do Hlubokého na Čermákovu louku, kde se zarylo několik metrů do země, roztříštilo se a shořelo. Pilota našel p. Mařík F. na poli mrtvého s neotevřeným padákem. Jméno pilota stíhačky podle zápisu v kronice: Franz Nenynk z Lingenau. Byla to jedna z německých stíhaček, která napadla svaz angloamerických letadel nad Sedlčanskem.

Do Nahorub přijela Rudá armáda 11. 5. 1945 a potom se utábořila od Krchleb k Bečvárně.

V polovině července 1945 se definitivně zrušil "SS hof" v hostinci na Perculi.

Na konci jednání bylo rozhodnuto, aby každý hospodář sklidil na svém pozemku, a kdo má více oseto, než k výživě potřebuje, aby nabídl MNV, který výnos přerozdělí těm, co nemají pozemky oseté. Zjištěním hektarového výnosu pověřeni p. Hanzlíček, p. F. Hrdinka a Kovařík Josef.

V září 1945 jsou podávány přihlášky o náhradu válečných škod. Ovšem před tímto si každý opatřoval živý i mrtvý inventář, který ještě zbyl a byl jeho. Hodnota vlastního navráceného majetku se z této válečné škody odečetla.

V únoru 1946 přijela delegace vlády Československé republiky shlédnout poškození Neveklovska.

První volby do Národního shromáždění proběhly 26. 5. 1946. V Krchlebích volilo 88 voličů s výsledkem: KSČ 44 hlasů, Lidová strana 25 hlasů, Národ. soc. 15 hlasů, Sociální dem. 3 hlasy, 1 hlas neplatný.

V listopadu 1946 byla v usedlosti pana Čermáka komise, která prováděla restituce - nové zaknihování vyvlastněných usedlostí v Krchlebích a jejich navrácení bývalým vlastníkům.

Sjezdu rolnických komisí v Praze roku 1948 se zúčastnilo 8 obyvatel obce. Rolnická komise složená ze 7 obyvatel obce provedla revizi zbytkového statku pana Václava Hanzlíka ve dnech 8. a 9. června 1948, majiteli ponecháno 17,94 ha půdy. Budova špýcharu přidělena obci, která jej propůjčila Hospodářskému družstvu v Benešově.

V červenci 1948 se konala valná hromada elektrárenského družstva. Na této valné hromadě byl založen strojní odbor (tzv. Strojní družstvo).

Na schůzi Místního národního výboru v Krchlebích 23. listopadu 1948 bylo schváleno jmenování Klementa Gottwalda Čestným občanem obce Krchleby k uctění jeho 52. narozenin.

Dne 24. 3. 1949 na schůzi místní organizace Komunistické strany Československa referoval okresní tajemník KSČ s. Cinka, s. Drahorád, vedoucí traktorové stanice v Tloskově, a obvodový tajemník s. Petřina z Jablonné o založení Jednotného zemědělského družstva. Bylo uvedeno, že zákon o JZD teprve vyjde, ale že je potřeba elektrárenské a strojní družstvo sjednotit do jednoho družstva - JZD, protože válečné škody budou hrazeny větším celkům ne jednotlivcům. Schůze všech občanů byla 25. 3. 1949, kde z přítomných 25 členů elektrárenského družstva hlasovalo 23 pro založení JZD. Poté byl zvolen přípravný výbor JZD a složen členský podíl 100 Kčs. Při jednání v Neveklově, kde vedoucím 3 členné delegace byl předseda MNV Perníček, bylo vyjednáno přidělení zem. strojů z akce "UNRA" pro JZD. Stroje bylo nutno objednat a dovézt do Krchleb.

V polovině dubna 1949 se konalo slavnostní předání společných zemědělských strojů JZD. Předání probíhalo na zahradě Fr. Maříka č. 11, kde byly stroje darované ministerstvem zemědělství z akce "UNRA". Slavnost zahájil předseda MNV, jenž ve svém proslovu probral dějiny obce Krchleby od dob husitských. Pak promluvil předseda ONV Benešov s. Šístek o významu slavnosti a projevy zakončil předseda JZD. Slavnost byla ukončena lidovou veselicí na přírodním parketu.

Na slavnostní valné hromadě v polovině července 1949 byl zvolen předsedou JZD František Mařík, ml. č. 11 a místopředsedou Nouzecký Josef, č. 14. Do slavnostní chůze vystoupilo z JZD 6 členů.

Družstvo bylo tzv. prvním typem JZD, kdy se společně selo, organizovaly se polní práce a stroje se užívaly společně. Byly zachovány meze, ale každý člen hospodařil individuálně. Družstevní stroje byli plně využity a půjčovány i nečlenům, ovšem bez 20% slevy. Nutno též dodat, že JZD Krchleby bylo první družstvo na tehdejším okrese Benešov. Na podzim roku 1952 se stalo družstvem třetího typu. (Třetí typ JZD = bylo již plně organizované výrobní družstvo se společnou rostlinnou i živočišnou výrobou, kdy se výtěžek rozděloval podle vykonané práce.)

V polovině září 1949 se začalo v rámci stavební obnovy se stavbou hostince. Stavbu prováděl podnik "Pragostav" a řídil ji stavitel Cyril Beran z Křečovic a 22. listopadu 1949 dávali vazbu na nový hostinec. Pokračovala též stavba mlýna p. Mandlovce, jež byla zahájena již roku 1948.

Budova zámku v Krchlebích byla za hospodaření družstva využívána k různým účelům. Mimo hospodářského využití je zde v roce 1978 zřízena Okresní síň zemědělských tradic.

Ve spolupráci Okresního muzea Benešov a JZD Mír Neveklov byla v nově upraveném špýcharu v Krchlebích instalována výstava starší zemědělské techniky a nářadí. V prvním patře zámecké budovy bylo upraveno pět místností včetně vstupního schodiště, kde byly připomenuty tragické události z 2. světové války. Vystěhování Neveklovska, rozmístění koncentračních táborů na tomto území. V jedné místnosti byla též síň tradic JZD Neveklov. Slavnostní otevření proběhlo 20. března 1986. Celkové zemědělské dokumentační centrum při okresní síni tradic v Krchlebích zahrnovalo i areál dvora a stáje, což se postupně realizovalo, ale nedokončilo. Po roce 1990 je zámek v restituci předán původním majitelům. Stroje a instalace panelů s dokumenty odvezeny do depozitáře nebo na zámek Kačina u Kutné Hory.

V lexikonu obcí ČR je s názvem Krchleb 6 obcí. (V okolí Domažlic, Kutné Hory, Nymburska, Rychnova nad Kněžnou a Šumperka)

Počet obyvatel v Krchlebích od roku 1848-1980. (Zdroj: Vlastivědný atlas okresu Benešov)

1848 - 283
1869 - 258
1890 - 230
1910 - 189
1930 - 174
1950 - 133
1970 - 102
1980 - 92


A picture