Josef Suk Dr. h. c. AMU

Josef Suk Dr. h. c. AMU

8.srpna 1929 . 7. července 2011

Houslový virtuos, syn inženýra Josefa Suka, majitele cukrovaru a amatérského houslisty, a Marie Sukové, rozené Vlkové, vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka se narodil v srpnu roku 1929. Jeho bratr, Jan Suk žijící v Křečovicích.

První lekce hraní na housle získává od svého otce. V deseti letech se ocitá u vynikajícího učitele Mistra Jaroslava Kocána. Když Jaroslav Kocián v roce 1950 zemřel, přechází na konzervatoř do tříd profesorů Norberta Kubáta a Karla Šnebergra. Na pražské hudební fakultě studijně spolupracuje s profesorkou Marií Hlouňovou a profesorem Alexandrem Plockem. V letech 1950-1951 je primáriem Pražského kvarteta a o rok později spoluzakládá Sukovo trio. V roce 1954-57 byl sólistou Armádního uměleckého souboru, od roku 1961 sólistou České filharmonie.

Josef Suk získal šestkrát Grant Prix du disgue de l´Academie Charles Gros (jednu za nahrávku Dvořákových Dumek jako člen Sukova tria), Wiener Flotenuhr za nahrávky Mozartových houslových koncertů, Edisonovu cenu za Sólové sonáty s partity J. S. Bacha. Pravidelně nahrával pro prestižní vydavatelství DECCA, EMI, COLUMBIA. Josef Suk se také dlouhá léta věnoval pedagogické práci na vídeňské Universitat fűr Musik und darstellende Kunst.

Za svou vynikající a dlouholetou koncertní činnost po celém světě obdržel v roce 2001 cenu Masarykovy akademie. V roce 2002 byl dekorován nejvyšším francouzským vyznamenáním „Rytíř čestné legie" a v loňském roce získal titul doctor honoris causa pražské Akademie múzických umění. Od roku 2000 stojí v čele Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro jako jeho prezident a předseda umělecké rady. Přestože Josef Suk oficiálně uzavřel svoji koncertní dráhu v roce 2001. Pro Pražské jaro udělal v letošním roce výjimku v souvislosti s jubileem úmrtí jeho pradědečka Antonína Dvořáka, hrál 19. května 2004 v Dvořákově síni.

"Od samého počátku, kdy jsem dostal od svého tatínka housle, na mne doléhal onen zavazující pocit očekávání, dostojím-li přáním a nadějím, které do mě vkládali moji rodiče a tehdy ještě žijící dědeček. Tento velký závazek naplnění rodové tradice poté vroubil po všechny další dny celou mou vlastní uměleckou dráhu. Na jedné straně přede mnou možná pootvíral některé brány a cesty, na druhé ovšem znamenal také ne vždy lehké břímě"  -  Josef Suk, řeč při udělení titulu Doctor honoris causa, AMU, Praha, 2003.

 Hra Josefa Suka se vyznačuje nádherným, plným, sytým tónem, křišťálově čistou intonací a stylovou interpretací. Suk je jeden z nejlepších světových interpretů Bacha, Mozarta a  Beethovena. Jeho nahrávky Dvořákova koncertu jsou vzorové.

V roce 1979 rozšířil svou aktivitu o pedagogickou činnost na Vysoké hudební škole ve Vídni, kde působil do roku 1986.

Zemřel v noci ze 6. na 7. července 2011, pochován je v Praze na Vyšehradském hřbitově v rodinné hrobce.