Nahoruby

NAHORUBY S OSADOU POLÍČANY

Nahoruby je vesnice. Nachází se asi 3 km na severozápad od Křečovic. Žije zde 104 obyvatel.

Nahoruby je také název katastrálního území o rozloze 6,41 km2. V katastrálním území Nahoruby leží i Poličany.

Památky:

Pomník bitvy u Živohoště (na návrší severně od vsi)

Patří mezi nejstarší osady v Čechách. Dle místní kroniky připomíná se tato osada již za panování knížete Oldřicha (panoval 1012-1037), kdy byla dána tímž knížetem klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově (Regesta Bohemiae 1.42).. Nahoruby patří do farnosti Křečovice, Políčany do farnosti Živohošť.

Ve 14. století seděli na zdejší tvrzi vladykové z Nahorub, zvaní později Nahorubci neb Nahorubští z Nahorub, příbuzní vladykům z Křečovic. Z nich připomíná se roku 1318 Jarohněv z Nahorub. Po něm k roku 1370 Bohuslav z Nahorub syn Jarohněva z Křečovic bratr Buzka z Křečovic. Roku 1547 Václav Nahorubský z Nahorub byl hejtmanem na Chlumci. Ještě v roce 1587 připomíná se Václav Nahorubský z Nahorub, který seděl na Lašovicích. Rod vladyků Nahorubských vyhynul ve válce třicetileté a jejich tvrz, ohromná a mohutná stavba té doby, rozbořena a zničena. Tvrz stávala v místech, kde se nacházejí zahrady čísel 13, 14 a 38. I dnes, kdybychom hlouběji kopali, nalezneme pozůstatky starých zdí.

Obec Nahoruby tvořily osady: Nahoruby, Poličany, Živohošť a Ústí. Obec byla příliš veliká a rozsáhlá. Měla dvě dvoutřídní školy, jednu v Nahorubech a druhou v Živohošti. Některé osady patřily farností do Živohoště a jiné do Křečovic. Navíc občané měli daleko na obecní úřad. Proto požádali o rozloučení obce. Jejich žádosti bylo dne 7. září 1922 vyhověno a obec bylo rozloučena na dvě samostatné obce.

Nahoruby s osadou Poličany
Nahoruby patří farností do Křečovic
Živohošť s osadou Ústí
Osada Poličany patří farností do Živohoště

Zeměpisná poloha Nahorub:

49° 45´ severní šířky
32° 06´ východní délky

K Nahorubům patří v naší obci nejvíce samot. V těsném sousedství Nahorub stával hostinec PERCULE (je několik teorií o vzniku tohoto názvu). Ve starých dobách to byla velice známá hospoda hojně navštěvovaná voraři, kteří se pěšky vraceli do jižních Čech a zde nocovali. Provoz této hospody skončil v roce 1959. Známé byly plesy, kde se scházeli lidé ze širokého okolí.